Jste majitelem, vinárny, hotelu nebo restaurace a máte zájem svým zákazníkům nabídnout kvalitní a chutné víno, neváhejte nás kontaktovat na telefonní číslo 602 567 752 nebo na e-mail vino@patriakobyli.cz. Rádi Vám zašleme velkoobchodní ceník a sdělíme všechny informace a podmínky.


Společnost PATRIA Kobylí, a.s. podniká v několika odvětvích. Zemědělské a živočišné výrobě, výrobě plastových konstrukcí (výroba čističek odpadních vod a bazénů) a ubytování. Dále patří mezi největší pěstitele meruněk v ČR a v neposlední řadě patří k producentům vína, jež od roku 2000 prezentuje pod obchodní značkou Víno z Kobylí.


Vinařství Víno z Kobylí hledejte ve Velkopavlovické vinařské podoblasti jihovýchodní Moravy. Vinná réva se na území Kobylí pěstuje již osm set let. Už tehdy se teplomilné rostlině dařilo na zdejších slunných stráních obrácených k jihovýchodu a jihozápadu. Na současné ploše 170 hektarů pěstujeme nejtradičnější odrůdy jako například Frankovka, Tramín červený, Svatovavřinecké nebo Modrý Portugal. Ideální polohy našich vinic a unikátní mikroklima dovolují hroznům dobře vyzrát a našim technologům tak vytvořit víno vynikající jakosti. Nabízíme proto i další časem prověřené odrůdy, jako jsou například: Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Neuburské, Sauvignon, Ryzlink rýnský i vlašský, Sylvánské zelené, Pálava, Moravský muškát, Rulandské modré a André.

Vinařská společnost v Kobylí vznikla spontánně v roce 1928, tedy v prvorepublikové době. Drobní vinaři se spojili kvůli společnému zájmu o pěstování a ochranu vinné révy. Navazujeme proto na tradici, která zavazuje. S roční produkcí 700 000 lahví jsme se stali jedním z významných tuzemských výrobců vína. Osm století tradice pěstování vinné révy na slunných kobylských stráních připomíná příběh vína z Kobylí, které prošlo během svého vývoje zajímavou historií. Vína ovlivněná bohatými zkušenostmi a vinařským umem, které jsou v Kobylí předávány z generace na generaci, přinášejí nejen místně typický projev, ale také vytříbenost díky moderním postupům školení.

Historie vinařství v Kobylí

Před osmi sty lety vznikly vinice nacházející se na lokalitách, které v současnosti patří vinařství Víno z Kobylí. Počátky vinařství na těchto viničních tratích se datují do období 13. století. Tehdy Boček z Obřan daruje cisterciánským mnichům své vinice a další část majetku, aby založili Žďárský klášter. Hospodářsky orientovaní cisterciáci byli ve vinohradnictví velmi zdatní, zaváděli nové metody jak při obdělávání vinic, tak i při lisování a uchovávání vína. Ve 14. století se začali produkci vína věnovat také brněnští měšťané, kteří převzali již lety prověřené zkušenosti s pěstováním vinné révy a navázali tak na tradici církevních a klášterních institucí.

První velký rozkvět obchodu s vínem je spjat s obdobím vlády Karla IV, který měl nejen víno rád, ale dal jeho pěstování také právní rámec. Vydal královský mandát, v němž nařizoval zakládání vinic na vhodných místech, osvobodil majitele nově založených vinic na 12 let od všech daní a dávek a stanovil tresty pro všechny, kdo by chtěli vinicím škodit.

Rozkvět vinohradnictví ovšem zpomalila také na území Kobylí husitská revoluce. Ještě hůře situace vypadala v 15. století, kdy velmi citelně zasáhly tento region česko-uherské války mezi Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Kobylí zůstalo úplně opuštěné, stejně jako desítky dalších obcí a osad v okolí.

Obnova viničních hor, jak se tehdy dnešní viniční tratě nazývaly, opět nastává v 16. století. Názvy jednotlivých viničních tratí vznikaly buď od určitého biologického druhu, který se v krajině vyskytoval, jako například Sovinky, či byla odvozena z německého pojmenování pro Plumlovskou horu – Plumberg, ze kterého nakonec vznikl název Lumperky. Ve 20. století před výsadbou na této viniční trati zde bylo odhaleno sídliště oválného tvaru o rozměrech 180x120 m, ale to nejsou všechny zajímavosti této trati. Pod Lumperky leží také pravěký mamut, kterého němečtí archeologové pojmenovali jménem Fred. Celé tělo mamuta leží stále pod vinohrady patřící soukromé osobě, která nesvolila k bližšímu archeologickému průzkumu. 

V předbělohorské době prožívali zdejší vinaři období nebývalého rozmachu.

Na obnově kobylských vinohradů po nepřejícím 17. století se podíleli brněnští měšťané a do jisté míry i představitelé feudální vrchnosti. Víno se stalo i v poválečné době žádanou komoditou. Svěží vítr a lepší časy nastaly znovu o století později. Zvýšila se vinařská produkce a víno se postupně zkvalitnilo a stávalo se velice žádaným. Moravské vinařství do značné míry ovlivnilo vydání Všeobecného vinohorenského zřízení pro markrabství Moravské z roku 1784, které zrušilo a nahradilo dosavadní horenské řády. Vinařská a soudní samospráva přestala existovat. Vinice mohly být zakládány kdekoli, tedy i na bývalých pastvinách a úlehlích a již netvořily uzavřené celky jako v předešlých dobách. Nový rozvoj vinic vedl v Kobylí k nebývalému rozvoji poddanských lisoven a sklepů. Zřizovaly se v těsné blízkosti osady, ale i v obytné zástavbě. Větší intenzita výstavby sklepů umožnila kobylským vinařům kvalitnější školení vína, čímž se zvýšila i jeho tržní cena. Podstatně vyšší hodnoty dosahovaly starší ročníky, které se staly zárukou jakosti a většího zisku.

V průběhu 19. století byly vysazovány rozmanité odrůdy vinné révy. V revolučním období kolem roku 1848 se zvýšila nabídka levnějších zahraničních vín, vzrostla konzumace domácích kořalek a ovocného vína, a tím poklesl i zájem o viniční hospodaření. Vinice se začaly přeměňovat na sady, bramborová nebo obilná pole. Přesto se řada vinic udržela. Ani druhá polovina 19. století nebyla pro vinaře jednoduchá. Tentokrát bojovali s nepříznivými klimatickými podmínkami a objevilo se několik biologických škůdců a houbových chorob. Na začátku dvacátého století se celoevropská pohroma způsobená révokazem nevyhnula ani vinohradům v Kobylí. Moravské vinařství procházelo v první polovině 20. století významnou proměnou. Stále se zvyšující poptávka a zájem o nové odrůdy vinné révy, o jejich pěstování i ochranu, kladly velký důraz na informovanost a vzdělanost vinařů. V roce 1938 bylo samotnými vinaři založeno vinařské družstvo, na jehož tradici navazuje Víno z Kobylí.

Lokalita

Díky příznivým polohám zdejších viničních tratí a vhodným klimatickým i půdním podmínkám se v Kobylí daří většině bílých odrůd vinné révy, ale lokalita je zejména proslavená produkcí unikátních červených vín. Mezi typické modré odrůdy patří například Modrý Portugal, Frankovka a Svatovavřinecké. Z uvedených modrohorských odrůd je možné také produkovat vína originální certifikace (VOC). Obec Kobylí se rozprostírá v údolí říčky Trkmanky. Okolí obce náleží ke karpatské soustavě, která je v této části Moravy představována oblastí Středomoravských Karpat. Celý kobylský prostor je tvořen její částí, Kyjovskou pahorkatinou. Severovýchodní část katastru zasahuje do bývalé vnitrozemské delty, v níž bylo kdysi Kobylské jezero s mírně slanou vodou. Charakteristický obraz obce vytváří zvlněný, místy silně svažitý terén, v nižších bodech přecházející v drobná údolí.